V roce 2020 poskytly větrné a solární systémy, jakož i vodní energie a biomasa 38 procent elektřiny v EU. To ukazuje analýza společností Ember a Agora Energiewende. Německo má třetí nejvyšší podíl obnovitelných energií v Evropské unii. Berlín, 25. ledna 2021. V roce 2020 zažila Evropa nejzelenější rok elektřiny: elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie poprvé překonala ta z fosilních paliv. Obnovitelné energie představovaly v roce 2020 38% evropského energetického mixu, zatímco fosilní paliva pouze 37%. Ukazuje to společná analýza společnosti Agora Energiewende a britského think tanku Ember. Změna byla způsobena rychlým růstem větrné a solární energie; od roku 2015 se to téměř zdvojnásobilo. V roce 2020 již pětina elektřiny v EU pocházela z větrných a solárních energetických systémů. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v Dánsku (61 procent), Irsku (35 procent), Německu (33 procent) a Španělsku (29 procent). Na rozdíl od růstu obnovitelných energií se výroba energie z uhlí od roku 2015 snížila na polovinu. Jen v roce 2020 poklesl o pětinu. Uhelné elektrárny tak dodávaly pouze 13 procent evropské elektřiny. Naproti tomu výroba elektřiny ze zemního plynu v roce 2020 poklesla pouze o 4 procenta. Pozadí tohoto nerovnoměrného vývoje je výrazně vyšší cena za emisní certifikáty. Výsledkem je, že  ke klimatu,  relativně šetrné, plynové elektrárny často vyráběly nejlevnější elektřinu mezi elektrárnami na fosilní paliva. V Německu, Polsku a České republice dokonce poprvé na několik měsíců podbízely výrobu energie na bázi hnědého uhlí. „Evropa dosáhla milníku na začátku desetiletí globálních opatření v oblasti klimatu,“ uvedl Dave Jones, hlavní analytik společnosti Ember a hlavní autor zprávy. "Rychlý růst větrné a sluneční energie donutil uhlí k poklesu." Je to ale jen začátek, protože Evropa se spoléhá na větrnou a sluneční energii nejen proto, že do roku 2030 zajistí postupné ukončení výroby uhelné energie, ale také postupné ukončení výroby plynu, nahradí vyřazené jaderné elektrárny z provozu a splní rostoucí poptávku po elektřině pro elektromobily, k pokrytí tepelných čerpadel a elektrolyzérů. “ Evropská poptávka po elektřině klesla v roce 2020 o čtyři procenta a během první vlny Covid-19 dosáhla minima v dubnu 2020. Růst obnovitelných energií byl silný i přes pandemii. Další pokles fosilních paliv byl omezen zvýšením poptávky po elektřině v pozdějším roce a také podprůměrnou výrobou jaderné energie. Studie rovněž zjistila, že evropská elektřina byla v roce 2020 o 29 procent méně náročná na CO2 než v roce 2015. Intenzita uhlíku v evropské výrobě elektřiny dosáhla v roce 2020 rekordně nízké hodnoty 226 gramů CO2 na kilowatthodinu. „Hospodářské oživení po pandemii nesmí zpomalit ochranu klimatu,“ říká Dr. Patrick Graichen, ředitel Agora Energiewende. „Proto potřebujeme silnou politiku v oblasti klimatu - jako je Zelená dohoda -, abychom zajistili stálý pokrok.“ Nárůst elektřiny z větrné a solární energie na 51 terawatthodin v roce 2020 je nadprůměrný růst za posledních deset let s průměrem 38 terawatthodin. „Aby bylo možné dosáhnout 100 terawatthodin ročního rozšíření požadovaného pro klimatickou neutralitu, musí být úroveň do roku 2020 zdvojnásobena,“ vysvětluje Graichen. Stávající národní energetické a klimatické plány (NECP) členských států EU by to jen zvýšily hodnota na 75 do roku 2030 Zvýšení terawatthodin za rok.

Studii „Evropský energetický sektor v roce 2020“ si můžete zdarma stáhnout z www.ember-climate.org a www.agora-energiewende.de. Studie obsahuje aktuální údaje o EU-27 a 19 jednotlivých zemích.