Emise CO2 v odvětví elektřiny klesají rychleji, než se očekávalo: Podíl obnovitelných energií v celoevropském výrobním mixu se během jednoho roku zvýšil o šest procentních bodů. Největší podíl zde má vodní energie, následovaná větrnou energií, biomasou a solární energií. Podíl fosilních paliv se snížil o sedm procentních bodů, přičemž se zrychlovalo postupné ukončování uhlí. Rok 2020 byl také rokem v Evropě, kde se poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, než bylo vyrobeno v uhelných a plynových elektrárnách. I když se jedná o pozitivní výsledek, zdaleka nestačí: čtvrtina veškeré elektřiny se stále vyrábí z jaderné energie. A roční dovoz elektřiny vyrobené mimo EU se za posledních pět let také zvýšil ze tří TWh na více než 20 TWh. Aby se zabránilo dovozu elektřiny spalující uhlí ze třetích zemí, musí EU naléhavě přijmout opatření na podporu domácí výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Protože dovážená uhelná elektřina způsobuje dvakrát až třikrát více CO2 než evropská elektřina. Očekává se, že do roku 2030 bude 60% výroby elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Jelikož elektrifikace postupuje v mnoha odvětvích, je na podporu tohoto záměru zapotřebí mnoho opatření. Přechod na elektrická auta a tepelná čerpadla vyžaduje zejména rozšíření elektrické infrastruktury. Několik faktorů, včetně dlouhých schvalovacích postupů, v současnosti stále brání výstavbě nových zařízení na výrobu a skladování energie a rozšiřování rozvodné sítě. Požadovaného cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050 však lze dosáhnout, pouze pokud se ročně přidá 100 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což odpovídá zdvojnásobení do roku 2020. Bez dalšího zdokonalení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu by EU dosáhla pouze 75 TWh roční dodatečné kapacity namísto požadovaných 100 TWh.
